Chvilka s klasikou #1 - F. S. Fitzgerald

Krásný říjnový den všem,

pro dnešek tu mám něco nového a zároveň něco, na co už jste u mě zvyklí. Před měsícem začal nový školní rok a s ním i povinnosti, jako například povinná četba. A právě o tom budou i tyto články. Všude jsem radši předem a všechno dělám radši dřív nežli později, a proto jsem začala číst maturitní kánon už teď, ačkoliv mi zbývají ještě tři roky do konce gymnázia. Alespoň nebudu typ člověka, který všechno dohání na poslední chvíli.

Tento typ článku bych chtěla vydávat každý měsíc a nebude to klasická recenze. Bude to jen takové shrnutí, jakou klasiku jsem přečetla, a co mi dala nebo co se mi líbilo. Negativa nechám stranou, jelikož mi kritizovat něco, co má nějakou hodnotu nepřísluší.

Za měsíc záři jsem přečetla pouze jednu, a to byl Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda. Asi před rokem jsem viděla film a zamilovala jsem se do něj. Od té doby jsem si chtěla přečíst knížku, ale dostala jsem se k tomu až teď. Většinou se říká, že jsou knihy lepší jak filmy a tady to platí stoprocentně. I když Leonardo DiCaprio má něco do sebe.

Do příběhu Gatsbyho a Daisy jsem se začetla strašně snadno. Úplně mě pohltil. Příběh totiž vypráví Nick, který jakožto vypravěč byl naprosto skvělý. Dokážete si představit vše, co je v knize popisováno a možná vám i něco samotná kniha dá. Nejsem si jistá jestli mně něco dala, ale spíš si myslím, že mi otevřela oči.

V této knížce je krásně vidět, jak mohou lidé, kterým věříte a které pokládáte za přátele, zradit. I ti které milujete. Gatsby se nerad otevíral světu, pořádně se otevřel až Nickovi a právě on na konci zůstal jako jediný přítel. 

Vůbec nevím proč, ale strašně jsem se s Gatsbym ztotožňovala. Možná proto, že jsem stejně vytrvalá, co se týče vztahů a nedokážu jen tak něco hodit za hlavu.

Jak jste si všimli, tyto články nebudou vůbec dlouhé. Bude tu vážně zmíněn jen můj osobní závěr. Jako další se chystám na dvě poezie a Na větrné hůrce od Emily Brönte. Za měsíc vám dám vědět, jak se mi tyto tři knihy líbily. Určitě nezoufejte bude se pokoušet číst i dnešní literaturu a psát na ni recenze.

Doufám, že se vám tento formát alespoň trochu líbil a určitě mi dejte vědět do komentářů, jakou klasiku jste četli naposledy.

S láskou

Evelin Monde