Bojovnice za lásku

 Autor: Glennon Doyle
Originální název: Love Warrior
Počet stran: 240
Nakladatelství: Ocelot


Dneska se podíváme zblízka na relativní novinku a sice na knihu Bojovnice za lásku od Glennon Doyle, která vyšla letos okolo léta u nakladatelství Ocelot. Knihu mi poskytlo knihkupectví Megaknihy na recenzi (odkaz ZDE). 

Musím říct, že když jsem se dívala na zahraniční recenze, byla jsem přesvědčena, že se mi kniha bude líbit. Hodnocení na Goodreads je totiž přes čtyři hvězdičky, ale je zde také znát to, že čtenáři jsou rozděleni na dvě skupiny. Na ty, kterým se kniha líbila a na ty, kteří měli opačný názor. Nic mezi tím. Jakmile začali vycházet recenze u nás, nebyla to žádná sláva a ani dnes kniha nemá na Databázi knih více než 70 %. Na jednu stranu tomu rozumím, ale na druhou je to škoda a dneska vám povím svůj názor.

Hned na začátek musím říct, že anotací mě hodně nalákala. Kniha je totiž autobiografie, ve které autorka popisuje svůj postoj k sobě samé od útlého dětství až po dospělost, kde se jako matka tří dětí musí vypořádávat s nástrahami osudu. Prožívá vzestupy a pády, které čtenáři zprostředkovává velmi otevřeně. V průběhu knihy se setkáváme s problémy jako je váha, bulimie nebo i deprese a závislost.

Už od prvních stránek jsem měla problém se začíst, a to pokračovalo až do konce knihy. Nejsou zde totiž skoro žádné přímé řeči a všechno jsou to povětšinou popisy pocitů, což mě opravdu hodně zpomalovalo. 

Musím se přiznat, že někdy mi přišlo, že se osud na hlavní hrdince vyřádil a do vínku ji nastřádal samé špatné věci. Opravdu toho bylo až moc, až jsem si někdy říkala, zda si to autorka trochu nepřibarvuje. Kdybych měla říct nějaký příklad, tak třeba Glennonina bulimie v pouhých deseti letech? Je možné, že tomu tak opravdu bylo, ale ze svého pohledu si to nedokážu představit, jelikož v deseti letech jsem si stále hrála s panenkami a takové věci neřešila. Další taková věc byla, když hlavní hrdinka začala rodit, ale jediné, na co myslela bylo, že se musí namalovat, aby první, co její dítě uvidí, byla krásná maminka. Tak při čtení téhle části jsem si opravdu ťukala na čelo a autorku chtěla profackovat.

Na druhou stranu kniha otevírá spoustu zajímavých témat a pro mě to nejvíce poutavé bylo těhotenství s vědomím toho, že vaše dítě bude postižené. Tohle je velmi těžké téma a přijde mi, že se o něm také moc nemluví. Když se Glennon dozvěděla, že její dítě nebude úplně v pořádku bylo ji to jedno. Chtěla to dítě. A to jsem obdivovala. Já bych nejspíš stejně nejednala, ač by to bylo hodně těžké. Ale po porodu se stalo to, v čem spočívá riziko. Dítě se nakonec narodilo naprosto zdravé. Tento případ mám i dokonce ve svém blízkém okolí a opravdu vás to donutí o takové věci více přemýšlet. Protože kdybyste se podívali zpětně, tak byste se zbavili úplně zdravého miminka. Líbilo se mi, že autorka zmínila i toto kontroverzní téma a donutila čtenáře se zamyslet.

Celkově musím říct, že se mi kniha líbila, ale nebyl to zážitek, který bych chtěla zažít znovu. Knihy plné emocí a myšlenek mám ráda, ale tady mi to nějak nesedlo. Přiznám se. Nejdříve jsem knihu ohodnotila čtyřmi hvězdičkami, ale po pár dnech se mi hodnocení rozleželo v hlavě a já dala tři a půl. Byl to za mě takový lepší průměr, který sice můžu doporučit, protože vám ukáže jiný pohled na spoustu okolností, ale zároveň nemáte potřebu takovou knihu číst znovu a všude o ní mluvit.

Ještě bych se chtěla omluvit za to, pokud vám přišlo, že toho o ději zmiňuji až moc. Za mě je totiž kniha spíše o pocitech než o samotném ději, a proto to na mě jako spoilery nepůsobí. Ale chápu, že někomu to může přijít jako opak. 

Za knihu a za zamyšlení chci poděkovat Megaknihám (odkaz ZDE).




S láskou 

Evelin Monde


Komentáře