Nenechám tě odejít

Autor: Chevy Stevens
Originální název: Never Let You Go
Počet stran: 400
Nakladatelství: Ocelot




Kniha Nenechám tě odejít (odkaz ZDE) je relativní novinkou z nakladatelství Ocelot, od kterého už jsem jednu knihu četla. Líbí se mi, že tyto knihy nejsou tolik čtené, a přesto dokáží zaujmout. 

Lindsey je na první pohled velice šťastná mladá žena, která nesmírně miluje svého manžela Andrewa. To, že je už nějakou dobu fyzicky a psychicky týraná nikdo nevidí a ona sama se o tom nechte nikomu svěřovat. Jediné, co chce je zůstat se svou dcerou Sophie a ochránit ji. Jednoho dne se rozhodne odejít, ale něco se stane a Andrew skončí ve vězení. Pro Lindsey nastává období znovuzrození a klidu, jenže její manžel nebude uvězněn navěky. 

Téma této knihy mě velmi zaujalo a moc jsem se těšila, až se do ní ponořím. Problém byl ale v načasování. Knihu jsem začala číst v půlce června, kdy bylo jak ve škole, tak v práci a doma všechno hektické, takže se moje čtení bohužel protáhlo až do července. 

Ze začátku jsem se vůbec nemohla začíst. Nejspíš kvůli rozložení příběhu, během něhož sledujeme hlavní hrdinku během několika let, které jsou různě zpřeházené. Skáčeme z přítomnosti do minulosti a naopak, což mi přišlo hodně matoucí a chaotické.

Je pravda, že čím víc jsem se začítala, tím víc jsem byla napjatá a vcelku jsem se taky dost bála, především úplně na konci. Styl psaní vás dokáže vtáhnout a nepustit, ale u mě tento pocit přišel až po půlce knihy. 

Co se týče žánru, rozhodně to není čistokrevný thriller. Možná první polovina a konec, ale druhá polovina je hodně věnována romantice a rodinným vztahům, což se mi líbilo, ale věřím, že když někdo očekává thriller a dostane z části něco jiného, tak by nemusel být úplně spokojen.

Co se mi ale hodně nelíbilo, jsou některé myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Přišla mi v mnoha ohledech naivní. Hodně jejích vlastností se odpuzovaly. A to přispívalo k nereálnosti příběhu.

Grafická stránka knihy je o něco lepší než u první knihy tohoto nakladatelství, ale přesto by to chtělo pár detailů doladit. Například nesmyslné dělení odstavců, které je úplně nahodilé a jestli má vážně nějaký smysl, tak bych ráda věděla jaký. Chyb v textu moc nebylo, nebo jsem si jich možná tolik nevšímala, ale co mi vážně hodně vadilo, je rozdělení slov. V některých případech totiž nebyla slova rozdělena správně, a co si budeme, když tohle je vidět hned na přebalu, tak to na knihu nevrhá moc dobré světlo. (viz rozdělení slova "provedla")


Konec jsem čekala, ač se mi to normálně nestává, ale zároveň jsem z něj byla smutná a v rozpacích, jelikož jsem tu danou postavu měla velmi ráda, ale nakonec to všechno zapadlo do sebe a kdyby byl konec přeci jenom jiný, už by to tak dobré být nemuselo.

Každopádně za mě je to příběh dosti průměrný. Nic, co bych nutně musela číst. Ale pokud se někomu líbí toto téma nebo už ji má doma, tak proč ne. Moje hodnocení je tedy lehký nadprůměr, tudíž tři a půl hvězdičky a od autorky nejspíš už nic číst nebudu, rozhodně ne v dohledné době.

Moc nechápu ty ohromná hodnocení, které tato kniha má. Na Databázi knih 90% a na Goodreads skoro čtyři hvězdičky. Takže jestli jste knihy četli, tak budu ráda, když mi napíšete a podělíte se se mnou o tom, co se vám líbilo, a co naopak ne.


S láskou 

Evelin Monde






Na závěr bych chtěla poděkovat Megaknihám, za poskytnutí knihy k recenzi.





Komentáře

  1. Skvělá recenze 😍 asi to není zrovna můj žánr, takže knížku číst neplánuji, ale po přečtení tvé recenze mě vážně zajímá, jak to dopadne! Budeš mi to někdy vyprávět?❤

    OdpovědětVymazat
  2. Ve většině případu s tebou souhlasím. Knihu jsem četla a taky jsem jí ohodnotila jako průměr. Zápletka a téma bylo fakt super, ale to zpracování pokulhávalo. Navíc když sama spisovatelka je schopna si ji ohodnotit na Goodreads plným počtem hvězd :D To mě fakt pobavilo. Souhlasím, že to odhalení pachatele pro mě nebyl žádný boom, protože jsem na to taky přišla kdo to byl. Bohužel však mě kniha nezklamala jen příběhem a zpracováním, ale ty chyby.. ach ty chyby v textu.. To byl horor pro oči. Celkově musím přiznat, že jediné postavy, na kterých mi během čtení záleželo a ke kterým jsem něco cítila, tak byli ti psi.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat